Průběžné sledování výskytu vrozených vad v České republice

Podíl jednotlivých typů vrozených vad na celku se v čase mění, obdobně jako například struktura příčin úmrtí. Jsou známé i rozdílné míry incidencí jednotlivých typů vrozených vad v závislosti na populačních, sociálních a regionálních odlišnostech (1,2,3,10).

Z hlediska epidemiologického je nutné hodnotit incidence vrozených vad v České republice a jejich změny především z pohledu dlouhodobého. Během posledních čtyřiceti letech se intenzita vrozených vad v České republice měnila. Podíváme-li se na tyto změny, které jsme ukázali v našem příspěvku, globálně, je zapotřebí rozlišit několik vzájemně se prolínajících vlivů.

V posledních 10-20 letech došlo k nárůstu četností hlášených vrozených vad. Je nutné si především uvědomit, že došlo k několika důležitým změnám v registraci vrozených vad - k rozšíření spektra hlášených typů vrozených vad. První takováto změna byla na přelomu let 1974/1975, kdy se hlášení rozšířilo z 36 typů na 60 a prodloužila se doba evidence vrozených vad až do 1 roku života dítě, druhá změna pak byla na přelomu let 1993/1994, kdy se z původních 60 typů registrace rozrostla na všechny typy strukturálních vrozených vad. A od této doby se hlásí vrozené vady zjištěné až do 15 let věku života dítěte. Změna v registraci vrozených vad je jeden z důležitých faktorů, který se v období 1981 - 2000 podílel na zvýšení celkových počtů registrovaných vrozených vad v České republice.

Samozřejmě se na tomto nárůstu podílejí i jednotlivé typy vrozených vad. Jakým způsobem se uplatňují tyto vady, je ukázáno v naší analýze. U některých typů vrozených vad se četnosti v novorozenecké populaci snižují díky úspěšné prenatální diagnostice (defekty neurální trubice, Downův syndrom aj.), některé však i přes úspěšnou prenatální diagnostiku naopak vykazují nárůst (ageneze / hypoplazie ledvin) nebo jsou to vady, které zatím nelze běžně prenatálně diagnostikovat a jejich četnost v populaci narůstá (vrozené vady jícnu, anorektální malformace aj.).

Kromě prenatální diagnostiky se však na výsledné četnosti vrozené vady v populaci mohou uplatňovat i další vlivy. Jedním z nich může být i zlepšení, zrychlení a zkvalitnění diagnostických možností - především zavedení a rozvoj ultrazvukové diagnostiky (vrozené vady ledvin, kongenitální hydrocefalus).

Jiné vlivy, charakteru populačně teratologického, jsou změny incidencí vrozené vady, ať již se jedná o změny dlouhodobé (pokles u defektů neurální trubice, především u anencefalie v důsledku celoroční dostupnosti vitamínů - kyselina listová) nebo změny krátkodobé (cyklické), několikaleté (ageneze/hypoplázie ledvin).

Narušení genofondu a změny životního stylu se samozřejmě mohou také podílet na výsledné četnosti vrozené vady, to jak v kladném slova smyslu (snížení četnosti vrozené vady) nebo v záporném smyslu (zvýšení četnosti vrozené vady). Na obou těchto případech se může podílet několik protichůdně působících jevů. Zlepšení zdravotní situace (např. zlepšená dostupnost vitaminů v celé sezóně nebo snížení až eradikace některých, především virových infekcí) může snížit incidenci některých vrozených vad v populaci, podobně však zlepšená prenatální péče o těhotné, především o riziková těhotenství, může zvýšit četnost některých vrozených vad tím způsobem, že se tyto případy přesunou z kategorie v ČR nedostatečně evidovaných a vyšetřovaných spontánních potratů do pozdějších fází těhotenství, kdy již tyto případy vrozených vad registrujeme.

Další vlivy, které by mohly ovlivňovat četnosti vrozených vad, mohou být i jiné biosociální faktory, např. věk těhotných, četnost gravidity, vyšší zastoupení chronicky nemocných rodiček (diabetičky, epileptičky, ženy s autoimunitním onemocněním aj.) nebo do jisté míry diskutovaný fakt zastoupení těhotenství po metodách asistované reprodukce.

Jenom z tohoto krátkého výčtu možných vlivů je patrné, že bez celorepublikové registrace všech vrozených vad není možné tyto změny četností hodnotit a bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce tyto změny dát do širších populační souvislostí.

Právě mezinárodní spolupráce umožňuje analyzovat různé faktory, které se podílejí na výsledných změnách četností jednotlivých typů vrozených vad, ale i vrozených vad jako celku.

ÚZIS ČR

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR - ÚZIS ČR byl zřízen v roce 1960. Je organizační složkou státu, zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Ústav se člení na centrální pracoviště se sídlem v Praze a na krajská pracoviště se sídly v krajských městech. Tato pracoviště nejsou samostatnými organizačními celky.

Základním účelem a předmětem činnosti Ústavu je řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému (dále jen "NZIS") včetně činností souvisejících s rozvojem a zdokonalováním NZIS, určeného ke sběru a zpracování zdravotnických informací, k vedení národních zdravotních registrů, k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při respektování podmínek ochrany osobních dat občanů (zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů) a k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu. Úloha ÚZIS ČR a NZIS je definována zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - § 67c.

Součástí NZIS je i Národní registr vrozených vad. Údaje o počtech díagnostikovaných vrozených vad jsou publikovány v ročních přehledech ÚZIS:
http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=vrozen&region=100&kind=1

Ve spolupráci s ČSÚ (Český statistický úřad) přináší i údaje o změnách v demografické situaci - počty narozených, zemřelých ...atd.
http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&search_name=demografická&region=100&kind=21

Podrobnější údaje naleznete na www stránkách ČSÚ : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/publikace_o_obyvatelstvu